PRÁZDNINY U KRAJANŮ

Turistika v českých vesnicích rumunského BANÁTU


 DOMŮ|VESNICE |HISTORIE |TRADICE |FOTOGALERIE |MÍSTOPIS |KNIHY, MAPY|ČLÁNKY|PODNIKÁNÍ|DOPRAVA|PIVO|PENÍZE|POMOC

TURISTIKA |CYKLOTURISTIKA|UBYTOVÁNÍ|STRAVOVÁNÍ|RYBAŘENÍ|ZÁJEZDY|DÁRKY |ZÁSADY CHOVÁNÍ| AMBASÁDY|SLOVNÍČKY


Chudé české vesnice v Rumunsku mohou zachránit i podnikatelé

David Moravec pro ČTK



Jedním ze způsobů, jak zachránit romantiku a kouzlo postupně se vylidňujících českých vesnic v rumunském Banátu je podnikání. První vlaštovkou je společnost Bobintronic v Gerníku. Funguje už rok, a to přesto, že čtyřem majitelům především starší lidé v obci nevěří. "Vidí v nás spíše mafiány. Navíc zaměstnáváme jejich děti, které pak nemohou pracovat na polích," řekl ČTK bývalý učitel a jeden z majitelů společnosti čtyřiatřicetiletý František Bouda.

První tamní podnikatelé využili nabídky české společnosti PV Elektronic z Plzeňska a začali pro firmu v Rumunsku montovat cívky do elektromotorů. "Z Čech vozíme jednou za dva týdny materiál, v Gerníku cívky zkompletujeme a pak zase všechno dopravíme zpátky. Daří se nám dobře. Loni v prosinci jsme měli čtyři zaměstnance. Dnes jich už je třináct," pochvaluje si podnikání Bouda. Doufá, že spolupráce vydrží. "Jsme pro ně atraktivní především levnou pracovní silou," řekl.

Doplnil, že jeho zaměstnanci si měsíčně vydělají dva miliony lei (přibližně 2000 korun). Pro obyvatele českých vesnic, kteří se živí především zemědělstvím, to však je vysoká částka. Až dosud muži nacházeli práci jen ve státních dolech. Ty ale propouštějí a mají se brzy zavírat. Ženy si mohou přivydělat jen prodejem mléka a sýrů. "Jsme moc rádi, že tady můžeme pracovat. Jinou příležitost nemáme," řekla ČTK pracovnice Bobintronicu.

Jeden ze šéfů PV Elektonic Josef Viktora si spolupráci s českými krajany pochvaluje. "Jsou velmi pracovití, což se u některých lidí v České republice často nevidí. Případný zisk z toho, že tam jsou zaměstnanci levní, se ale ztrácí nákladnou dopravou. Děláme to i proto, abychom v českých vesnicích pozvedli ekonomickou situaci," přiznal ČTK Viktora.

Do Banátu čeští osadníci přišli už za Rakousko-Uherska. Stovky rodin především z Plzeňska, okolí Prahy a Kladna se vydaly na vorech po Dunaji do neobydlené hraniční oblasti. Nejprve založily vesnici Svatá Alžběta a Svatá Helena. Později přibylo Rovensko, Šumice, Bígr, Gerník a Eibentál. První z nich však nakonec zanikla kvůli nedostatku vody. V současné době ve vesnicích žije přibližně 2500 krajanů. Obce se však vylidňují a mladí lidé odcházejí za pohodlnějším životem zpátky do Čech. Ještě v roce 1991 ve vesnicích žilo asi 10.000 Čechů.

Majitelé Bobintronicu doufají, že se jim podaří prorazit i na rumunský trh. Navíc hledají další obory podnikání. "Chceme do Čech vyvážet dřevěné výrobky. Pokud se to povede, můžeme zaměstnat mnohem více lidí," doplnil Bouda, který 12 let učil v gernícké škole rumunštinu a matematiku. "Můj plat jen těsně přesahoval dva miliony lei," zakončil podnikatel.

GERNÍK (Rumunsko) 25. října 2002


 

Během svého pobytu u krajanů se chovejte jako pozorní, uctiví a nenápadní hosté, abyste příliš nenarušili unikátní atmosféru českých vesnic. Vaše návštěva v roli platícího turisty by měla být pro krajany i pro nádhernou přírodu Banátu přínosem.


V rámci projektu rozvoje agroturistiky pro Společnost Člověk v tísni zhotovil Ivo Dokoupil. 

© Společnost Člověk v tísni, 2003