PRÁZDNINY U KRAJANŮ

Turistika v českých vesnicích rumunského BANÁTU


 DOMŮ|VESNICE |HISTORIE |TRADICE |FOTOGALERIE |MÍSTOPIS |KNIHY, MAPY|ČLÁNKY|PODNIKÁNÍ|DOPRAVA|PIVO|PENÍZE|POMOC

TURISTIKA |CYKLOTURISTIKA|UBYTOVÁNÍ|STRAVOVÁNÍ|RYBAŘENÍ|ZÁJEZDY|DÁRKY |ZÁSADY CHOVÁNÍ| AMBASÁDY|SLOVNÍČKY


Folklórní festival banátských Čechů 2003

David Moravec pro ČTK

 
Rumunská Berzáska se připravuje na obří festival českých souborů


Přípravy na obří folklórní festival Čechů žijících v Rumunsku dnes dopoledne vrcholí v obci Berzáska na jihovýchodě Rumunska. Místní komunita Čechů, která čítá 150 lidí, předpokládá, že na osmý ročník kulturní akce přijede rekordních 2000 lidí.

"Dorazí i hosté z české vlasti a zástupci české ambasády v Rumunsku. Museli jsme porazit sedm prasat a dvě telata. Máme připraveno 700 kilogramů masa," řekl ČTK předseda místní organizace Demokratického svazu Slováků a Čechů v Rumunsku Václav Bašnik.

Už dva dny několik desítek místních žen připravuje rumunskou specialitu, takzvané "sármy". Jde o tradiční recept: mleté vepřové a hovězí maso se smíchá s rýží a cibulí a směs se pak vaří zabalená zelných listů. "Máme hodně práce. Závitků musí být více než 4000. Přece nenecháme hosty a krajany o hladu," řekla ČTK devětapadesátiletá Amálie Černá.

Festival se koná jednou za dva roky a letos na něm vystoupí 16 souborů z Čech a Rumunska. Pro českou menšinu je velkou událostí. "Jsme tady mezi Rumuny ztraceni. Sejdeme se jenom občas v kostele," doplnila Černá. Před čtyřiceti lety se přestěhovala z nedaleké vesnice Svatá Helena, kde žijí jen čeští přistěhovalci. "Manžel pracoval tady v dolech. Bylo pohodlnější se přestěhovat do rumunské vesnice. Je to tady ale jiné. Když například my Češi máme svátek, tak Rumuni chodí do práce. Když slaví oni, jdeme na pole," řekla.

Obyvatelé a organizátoři ale hovoří o tom, že to bude poslední ročník. "Je to příliš velikášská akce. Mělo by se pořádat více menších setkání," míní učitel ze základní školy ve Svaté Heleně Petr Skořepa. Také podle Bašnika se už soubory do Berzásky nevrátí. "Čechů je tady málo a musíme spolupracovat s Rumuny, což není vždy jednoduché," uvedl.

Na organizaci festivalu se podílí i místní úřady, které v Berzásce financovaly například opravu chodníků. Práce ale začaly na poslední chvíli a v ulicích hučely míchačky ještě v pátek pozdě odpoledne a dělníci betonovali přístupové cesty. "Dostali pozdě peníze. Navíc pršelo a bylo škaredé počasí," vysvětlil Bašnik.

Setkání Čechů, Rumunů, ale i Srbů a obyvatel dalších zemí bývalé Jugoslávie do obce ne břehu Dunaje přilákalo i řadu kočovných rumunských Romů. "Může se stát, že se cikáni pokusí neco ukrást. Jsme ale připraveni a nad průběhem bude dohlížet policie," řekl ČTK ředitel festivalu Václav Mleziva. Kočovníci už několik týdnů přebývají v táborech za městem a živí se rybolovem.

V rumunském Banátu dosud existuje šest zcela českých vesnic. Silné komunity ale zůstávají i v dalších obcích. Celkem zde žije přibližně 2000 Čechů. Do Banátu přišli už za Rakousko-Uherska, a to po roce 1823. Tehdy jim maďarský podnikatel Magyárly sliboval práci v lese, daňové úlevy a tudíž i lepší živobytí.

Stovky rodin především z Plzeňska, okolí Prahy a Kladna se proto vydaly na vorech po Dunaji do neobydlené pohraniční oblasti. Nejprve založily vesnici Svatá Elizabeta a Svatá Helena. Později přibylo Rovensko, Šumice, Bígr, Gerník a Eibentál. První z nich však nakonec zanikla kvůli nedostatku vody.

Ostrůvky české svébytnosti s původními, u nás už mnohdy zaniklými zvyky, se však stále zmenšují. Mladí lidé především z ekonomických důvodů Banát opouštějí a odcházejí zpět do původní vlasti. Touží po pohodlnějším životě a hlavně po placené práci, kterou mužům v Banátu nabízejí jen nedaleké rudné doly. Ty však v poslední době propouštějí a mají se brzy zavírat. Ženy si mohou přivydělat pouze prodejem mléka, smetany a sýrů.

BERZÁSKA (Rumunsko) 24. října



Česká hymna a zvuk mandolín zahájili v rumunské Berzásce festival

Obcí Berzáska v jihovýchodním Rumunsku, která leží téměř 1000 kilometrů od České republiky, zazněla dnes odpoledne česká státní hymna. Národní píseň Kde domov můj plynnou češtinou zpívali místní obyvatelé a návštěvníci z okolních vesnic za doprovodu třiceti mandolín. Všechny do malé obce na břehu Dunaje přivedl osmý ročník folklórního festivalu místní české menšiny.

Ještě před tím, než zazněla hymna, zněla z reproduktorů píseň Kolíne, Kolíne. "Je to něco neuvěřitelného. Člověk jede 20 hodin někam na východ, vystoupí z autobusu a lidé mu krásně řeknou: Dobrý den. Pak ještě uslyší národní hymnu. Navíc obě sloky, což jsem už ani doma dlouho neslyšel a pochybuji, že by ji u nás někdo ještě uměl," řekl ČTK osmadvacetiletý David Vasilev, který do Berzásky přicestoval z Ostravy.

Na festival přijel i český velvyslanec v Rumunsku Radek Pech. "Je to pěkné. Lidé se sejdou a mají možnost společně strávit několik hodin. Podporuje to udržení zvyků a hlavně češtiny, která se v místní české komunitě dosud zachovala," řekl velvyslanec ČTK. Nepředpokládá ale, že by během dvoudenního festivalu propadl česko-rumunským rytmům a začal tancovat. Polka v podání místní kapely totiž trvá i půl hodiny. "Já jsem spíš zdrženlivější člověk a průběh budu sledovat z povzdálí. Na druhu stranu ale člověk nikdy neví. Uvidíme později," dodal s úsměvem.

Během víkendu na pódiu pro téměř 2000 diváků vystoupí celkem 16 českých folklórních souborů. Přijeli umělci ze všech ryze českých vesnic, kterých je v rumunském Banátu šest. Dorazili i další z obcí, kde žije česká menšina. Akce se účastní i skupina Kaměňáci z Českých Budějovic, která bude hrát i na večerní vesnické tancovačce. "Jsou výborní. S nimi je velká zábava," vzpomíná jeden z účastníků minulých ročníků.

Setkání českých folklórních souborů se v rumunském Banátu koná jednou za dva roky a pro místní Čechy je vždy nejvýznamnější společenskou událostí. "Festival je pouhou záminkou a kulisou pro to, aby se lidé mohli v tak hojném počtu sejít na jednom místě. Na pódiu se hraje, tančí a v zákulisí navíc probíhají nejrůznější obchody a politická jednání," říká učitel Petr Skořepa z vesnice Svatá Helena, kde žije asi 450 Čechů.

Předseda místní organizace Demokratického svazu Slováků a Čechů v Rumunsku Václav Bašnik dodal, že přípravný výbor chtěl letošní ročník, který je možná posledním, udělat jinak než v minulých letech. "Nakoupili jsme proto tisíce nafukovacích balónků a okolí kulturního domu tak vyzdobili," říká. Z balonů dokonce sestavili i českou a rumunskou vlajku. Nevydržely ale žár slunce a tak zvuk jejich praskání doprovázelo tanečníky až do pozdního odpoledne.

Do Banátu Češi přišli už za Rakousko-Uherska, a to po roce 1823. Tehdy jim maďarský podnikatel Magyárly sliboval práci v lese, daňové úlevy a tudíž i lepší živobytí. Stovky rodin především z Plzeňska, okolí Prahy a Kladna se proto vydaly na vorech po Dunaji do neobydlené pohraniční oblasti. Nejprve založily vesnici Svatá Elizabeta a Svatá Helena. Později přibylo Rovensko, Šumice, Bígr, Gerník a Eibentál. Ostrůvky české svébytnosti se však stále zmenšují. Mladí lidé především z ekonomických důvodů Banát opouštějí a odcházejí zpět do původní vlasti.

BERZÁSKA (Banát, jižní Rumunsko) 24. října (ČTK)



Účastníci českého festivalu v Rumunsku vypili 200 litrů pálenky

Více než 200 litrů slivovice vypili účastníci a hosté českého folklórního festivalu, který dnes skončil v obci Berzáska v jihovýchodním Rumunsku. "Je to hodně pálenky, ale není tak silná jako ta, která se pije v Čechách. Naše má tak 25 procent," řekl ČTK předseda místní organizace Demokratického svazu Slováků a Čechů v Rumunsku Václav Bašnik. Doplnil, že přítomní vypili i 10.000 piv a snědli více než 900 kilogramů masa.

Festival, kterého se zúčastnilo 16 českých souborů, dnes vyvrcholil společnou mší na návsi před kostelem a slavnostním průvodem obcí v krojích a v doprovodu hudby. "Měli bychom zachovat i nadále tradice našich předků a scházet se v takovém počtu. Ať je mezi lidmi láska. Je jedno, zda je Čech, Srb, Rumun," řekl kněz při mši. "Bylo to pěkné. Doufáme, že se za dva roky opět sejdeme," usmívaly se české babičky, jejichž předci v Rumunsku žijí už 180 let. Přítomným nevadila ani bouřka, která tanečníky zahnala do kulturního domu, kterému místní říkají "kamin".

Česká menšina v Rumunsku v poslední době trpí nedostatkem mladých mužů, kteří se postupně vracejí za lepším životem zpět do původní vlasti. Na festivalu proto neměl kdo vystupovat. Problém místní ale vyřešili tím, že do mužských kostýmů se převlékly dívky. Píseň Červený šátečku kolem se toč si tak zazpívala i osmnáctiletá Rumunka.

Na společné setkání rumunských Čechů a krajanů z původní vlasti pravidelně přijíždějí i kapely a soubory z České republiky. Letos dorazila jen skupina Kaměňák z Českých Budějovic, která české, rumunské a srbské publikum roztančila písní Jaroslava Ježka Život je jen náhoda. "Jezdíme sem moc rádi. Našli jsme v Banátu lidství, které dělá člověka člověkem. Tak jako tady by se k sobě lidé měli chovat na celém světě," říká člen skupiny Vojta Prokeš.

Do Banátu Češi přišli už za Rakousko-Uherska, a to po roce 1823. Tehdy jim maďarský podnikatel Magyárly sliboval práci v lese, daňové úlevy a tudíž i lepší živobytí. Stovky rodin především z Plzeňska, okolí Prahy a Kladna se proto vydaly na vorech po Dunaji do neobydlené pohraniční oblasti. Nejprve založily vesnici Svatá Elizabeta a Svatá Helena. Později přibylo Rovensko, Šumice, Bígr, Gerník a Eibentál.

Ostrůvky české svébytnosti se však stále zmenšují. Mladí lidé především z ekonomických důvodů Banát opouštějí a odcházejí zpět do původní vlasti. V současné době jich v Banátu žije necelé 2000.

BERZÁSKA (Banát, jižní Rumunsko) 25. května



 

Během svého pobytu u krajanů se chovejte jako pozorní, uctiví a nenápadní hosté, abyste příliš nenarušili unikátní atmosféru českých vesnic. Vaše návštěva v roli platícího turisty by měla být pro krajany i pro nádhernou přírodu Banátu přínosem.


V rámci projektu rozvoje agroturistiky pro Společnost Člověk v tísni zhotovil Ivo Dokoupil. 

© Společnost Člověk v tísni, 2003