PRÁZDNINY U KRAJANŮ

Turistika v českých vesnicích rumunského BANÁTU


 DOMŮ|VESNICE |HISTORIE |TRADICE |FOTOGALERIE |MÍSTOPIS |KNIHY, MAPY|ČLÁNKY|PODNIKÁNÍ|DOPRAVA|PIVO|PENÍZE|POMOC

TURISTIKA |CYKLOTURISTIKA|UBYTOVÁNÍ|STRAVOVÁNÍ|RYBAŘENÍ|ZÁJEZDY|DÁRKY |ZÁSADY CHOVÁNÍ| AMBASÁDY|SLOVNÍČKY


České hospodyně v Rumunsku: Hlavně hodně mastného a sladkého

David Moravec pro ČTK



Téměř všechny moderní teorie o zdravém stravování
popírají zvyky českých krajanů žijících už 200 let v Banátu na
jihu Rumunska. Hospodyně, které dodnes pečou české buchty z
kynutého těsta a plní je domácím tvarohem, totiž při vaření
rozhodně nešetří tukem a cukrem. Možná i proto ke každému jídlu
podávají dvoudecovou odlivku ve stodole vypálené slivovice. Nápoj
nechybí ani u snídaně.

"Tak si nechte chutnat," řekla hostům s úsměvem panímáma a v
chaloupce krčící se pod svahem Karpat přiložila do kachlových
kamen těžké poleno. Na stole se tyčila hromada pečeného a
vařeného masa. Nechyběly ale ani pláty smaženého špeku. K tomu
obrovský pecen doma pečeného chleba, nakládané papriky a spousta
cukroví.

"Kdo zavítá k Čechům do Banátu pozná zvláštní kombinaci
exotické rumunské kuchyně, balkánských zvyků a českých tradic,"
popsal své gurmánské zážitky z návštěv krajanů cestovatel a
publicista Ivo Dokoupil.

Rumunští Češi dodnes při mimořádných rodinných událostech
smaží klasické řízky a dělají bramborový salát. Jejich rumunští
sousedé tato jídla vůbec neznají. Nejsvátečnější pokrm je ale
rumunský. Na žádné svatbě, oslavě narození dítěte či jiném
společném setkání, nesmějí chybět sármy.

"Pomele se kilo hovězího a vepřového masa, přidá se 150 gramů
rýže, čtyři velké cibule, koření a vytvoří se šištičky. Ty se pak
zabalí do listů z nakládaného hlávkového zelí. Závitky se uvaří a
podávají třeba s chlebem," popsala recept Coja Beturiová z
vesnice Berzáska, kde žije asi 150 Čechů. V Berzásce se minulý
týden konal folklórní festival a organizátoři pro hosty nechali
uvařit více než 4000 závitků.

Řízky a sármy patří pouze na slavnostní tabuli. O všedních
dnech, kdy je práce na polích a okolo dobytka nejvíce, se čeští
krajané v Rumunsku stravují mnohem skromněji. Jejich nejčastějším
jídlem je kukuřičná kaše kula, které říkají také koleš nebo
mamaliga. Kaši pojídají s tvarohem, sýrem, špekem nebo na sladko
se šípkovými povidly. Náklady na její výrobu jsou v podstatě
nulové. Vše od kukuřice až po sýr nebo povidla si rodiny dokáží
vypěstovat nebo vyrobit.

Slivovice je součástí téměř každé domácnosti. Není však silná
jako ta, která se pálí v České republice. "Ta naše má maximálně
30 procent," říká s úsměvem Václav Bašnik. Její spotřeba je ale
až neuvěřitelná. Průměrný pantáta za rok vypije až 400 litrů.

SVATÁ HELENA/BERZÁSKA, 31. 5. 2003 (Banát, jižní Rumunsko, ČTK)


 

Během svého pobytu u krajanů se chovejte jako pozorní, uctiví a nenápadní hosté, abyste příliš nenarušili unikátní atmosféru českých vesnic. Vaše návštěva v roli platícího turisty by měla být pro krajany i pro nádhernou přírodu Banátu přínosem.


V rámci projektu rozvoje agroturistiky pro Společnost Člověk v tísni zhotovil Ivo Dokoupil. 

© Společnost Člověk v tísni, 2003