PRÁZDNINY U KRAJANŮ

Turistika v českých vesnicích rumunského BANÁTU


 DOMŮ|VESNICE |HISTORIE |TRADICE |FOTOGALERIE |MÍSTOPIS |KNIHY, MAPY|ČLÁNKY|PODNIKÁNÍ|DOPRAVA|PIVO|PENÍZE|POMOC

TURISTIKA |CYKLOTURISTIKA|UBYTOVÁNÍ|STRAVOVÁNÍ|RYBAŘENÍ|ZÁJEZDY|DÁRKY |ZÁSADY CHOVÁNÍ| AMBASÁDY|SLOVNÍČKY


Krajanům v rumunském Banátu by pomohly firmy z ČR a agroturistika

Václav Prokš pro ČTK, 7. 4. 2006



Plzeň 7. dubna (ČTK) - Odchodu Čechů z rumunského Banátu by mohly zabránit firmy z Plzeňského kraje, které by zejména mladým v šesti českým horských vesničkách daly práci. Další šancí pro českou menšinu, které loni skončila možnost práce v nedalekých dolech a nyní pracuje pouze na polích, je agroturistika. Vesnice už nabízejí desítky pokojů a 220 kilometrů značených turistických cest. Zaznělo to dnes na setkání krajských radních se zástupci krajanů i rumunské župy Caras-Severin, kde žije 330.000 lidí.

"Kraj daroval 12 počítačů do učebny pro děti. Zároveň jsme ochotni zaškolit jejich člověka, který by sháněl peníze z předvstupních fondů EU," uvedla náměstkyně hejtmana Olga Kalčíková. Učebna vznikne do měsíce v Eibenthalu se 400 obyvateli a 60 dětmi. V oblasti Banátu, kterou jejich předci osídlili před 200 lety, už jsou počítače v pěti českých obcích.

Tyto projekty organizuje společnost Člověk v tísni. Na drobné investice do vybavení škol získala letos od ministerstva zahraničí 700.000 korun. Jejím cílem je napojení na internet, což ale stojí na rumunských firmách. "Odliv krajanů zejména do ČR je stále patrný. Snažíme se tam nalákat investory a otevírat drobné výroby," uvedl její zástupce Ivo Doukoupil.

"Minority, kterých máme dvacet, jsou pro nás velmi užitečné pro zachování multikulturnosti naší oblasti," uvedl místopředseda župní rady Horia Irimia. Župa pomáhá chudým Čechům s garancemi na peníze na obnovy cest.
Plzeňský kraj rumunští Češi vybrali jako oblast, která je velmi podobná. Jak příhraničím hornatým terénem, tak velkým průmyslem, který skončil. Podle Dokoupila je v oblasti registrováno zhruba 2800 Čechů, ale zhruba 800 z nich, zejména mladších, už odešlo za prací do Čech. "Pro české firmy je tam velká šance, díry na trhu a levná pracovní síla hovořící česky," dodal.

Jako první vstoupila do Gerniku před čtyřmi lety firma PV Electronic z Kasejovic na jihu Plzeňska. Nyní tam 23 lidí montuje cívky. Do měsíce dokončí halu pro 40 lidí. Dále tam je Arantronic ze severních Čech na výrobu počítačových kabelů. "Pokud se na mě česká firma obrátí s konkrétní výrobou, jsme schopni do hodiny vypracovat seznam zaměstnanců," uvedl Dokoupil. Člověk v tísni také zajistil výkup mléka pro švýcarskou mlékárnu. Z archaického zemědělství je v oblasti rentabilní jen výroba sýru a mléka.

Velká šance je v agroturistice. "Místní lákají turisty, aby bydleli přímo v rodinách," řekl Doukoupil. Loni jich tam byly tisíce. Na www.banat.cz lze najít seznam ubytování a atraktivit území. Ve vesnicích jsou informační centra, ceny ubytování jsou od 150 do 250 korun za noc. "V naší vesnici jsou desítky lůžek. Potřebujeme jen větší propagaci," řekl místostarosta Gerniku Václav Pieček. V obci je nyní 460 Čechů, ale v roce 1992 měla o 500 lidí více. Vrátili se zejména na Plzeňsko a do Skalné a Lubů u Chebu. "U nás se dostanete o 100 let zpět. Je tam stará čeština, jako když přijedete k prababičce na Plzeňsko," uvedl místostarosta. Pole jsou obdělávaná koňskými povozy, obilí melou na kamenných mlýnech. Podobnou oblast panenské přírody ve výšce 400 až 800 metrů lze najít už jen v rezervacích.
"Lidi si potřebují vydělat zejména proto, aby mohli dát děti do škol. Mohli bychom si půjčit, ale nemáme ani na úrok 18 procent," dodal Pieček.
Václav Prokš snm


 

Během svého pobytu u krajanů se chovejte jako pozorní, uctiví a nenápadní hosté, abyste příliš nenarušili unikátní atmosféru českých vesnic. Vaše návštěva v roli platícího turisty by měla být pro krajany i pro nádhernou přírodu Banátu přínosem.


V rámci projektu rozvoje agroturistiky pro Společnost Člověk v tísni zhotovil Ivo Dokoupil. 

© Společnost Člověk v tísni, 2006