PRÁZDNINY U KRAJANŮ

Turistika v českých vesnicích rumunského BANÁTU


 DOMŮ|VESNICE |HISTORIE |TRADICE |FOTOGALERIE |MÍSTOPIS |KNIHY, MAPY|ČLÁNKY|PODNIKÁNÍ|DOPRAVA|PIVO|PENÍZE|POMOC

TURISTIKA |CYKLOTURISTIKA|UBYTOVÁNÍ|STRAVOVÁNÍ|RYBAŘENÍ|ZÁJEZDY|DÁRKY |ZÁSADY CHOVÁNÍ| AMBASÁDY|SLOVNÍČKY


Velvyslanec v Rumunsku: Odchodu Čechů z Banátu úplně nezabráníme

David Moravec pro ČTK



České menšině žijící v rumunském Banátu hrozí zánik. Mladí lidé se stěhují zpět do původní vlasti a opouštějí místa, která jejich předci před 200 lety osídlili. "Návratu nemůžeme úplně zabránit. Odcházejí za pohodlnějším životem, který jim Česká republika nabízí. Nemůžeme je nutit, aby setrvávali tam, kde jsou. Pokud chceme aby komunita zůstala, musíme se snažit zlepšit jejich každodenní život v horách a najít krajanům práci," řekl ČTK český velvyslanec v Rumunsku Radek Pech.

Právě nedostatek pracovních příležitostí je podle velvyslance hnací silou hromadného návratu české menšiny do vlasti předků. V minulosti se potomci prvních českých osadníků žijících v rumunském Banátu živili především zemědělstvím. Později našli uplatnění v nedalekých rudných a uhelných dolech. Jeden z nich je dnes ale už uzavřený a ukončení těžby ve druhém se připravuje; lidé si na živobytí zase vydělávají jen chovem dobytka a pěstováním obilí či kukuřice.

"Zůstala jsem sama. Můj měsíční důchod je 60.000 lei (přibližně 60 korun). Za jeden chleba v obchodě zaplatím 7000 lei. Moc mi toho nezbude," svěřila se ČTK dvaasedmdesátiletá Sofie Kellerová. Už třicet let žije v malé chaloupce sama a je odkázána na pomoc sousedů a příbuzných. "Nevím, co se mnou bude. Je to těžké. Musíme ale žít dál," říká stařenka.

Zlepšení životních podmínek by mohl přinést projekt nadace Člověk v tísni při České televizi, která mezi českými vesnicemi organizuje hromadný výkup mléka. "To by skupovala švýcarská společnost, která má v jiné části Rumunska mlékárnu. Zisk z jeho prodeje by odpovídal platu v dolech, což by zcela jistě řadě rodin zabránilo v jinak nevyhnutelném odchodu do Čech," míní spolupracovník nadace Lukáš Melnický.

Další možností jak zajistit obživu místním rodinám je podle spolupracovníka nadace Ivo Dokoupila agroturistika. "Šanci vidíme v dlouhodobějších pobytech českých turistů v unikátním prostředí českých vesnic rumunského Banátu. Budeme se snažit upravit opuštěné domy, tak aby vyhovovaly pro pobyt návštěvníků," řekl s tím, že už dnes do šesti ryze českých vesnic míří každý rok stovky turistů. "Musíme také panímámy naučit, jak správně pronajímat volné pokoje," doplnil.

Podle velvyslance Pecha nejvíce krajanů o trvalý pobyt v České republice požádalo na podzim 2001. "Tehdy hrozilo zavedení vízové povinnosti pro Rumunsko. Lidé žádali o trvalý pobyt, aby si tak zjednodušili kontakt s rodinami," vysvětlil. Dodal, že letos česká vláda na pomoc menšině uvolnila z rozpočtu více než dva miliony korun. "Je to sice největší suma, která putuje na pomoc menšinám, ale ve srovnání s potřebami to je mizivá částka," uvedl.

Peníze podle něj nadace Člověk v tísni použije na dobudování školy ve vesnici Eibentál a na opravu některých komunikací, které jsou v havarijním stavu. "Zásadní ale pro nás je tvorba pracovních míst," řekl. Jako první vlaštovku označil vznik společnosti Bobintronic v Gerníku. První tamní podnikatelé využili nabídky české společnosti PV Elektronic z Plzeňska a začali pro firmu v Rumunsku montovat cívky do elektromotorů. Dnes už zaměstnávají 13 lidí.

Do Banátu čeští osadníci přišli za Rakousko-Uherska. Stovky rodin především z Plzeňska, okolí Prahy a Kladna se vydaly na vorech po Dunaji do neobydlené hraniční oblasti. Nejprve založily vesnici Svatá Alžběta a Svatá Helena. Později přibylo Rovensko, Šumice, Bígr, Gerník a Eibentál. První z nich však nakonec zanikla kvůli nedostatku vody. V současné době ve vesnicích žije přibližně 2500 krajanů. Ještě v roce 1991 ve vesnicích žilo asi 10.000 Čechů.

GERNIK (Banát, Rumunsko) 29. června


 

Během svého pobytu u krajanů se chovejte jako pozorní, uctiví a nenápadní hosté, abyste příliš nenarušili unikátní atmosféru českých vesnic. Vaše návštěva v roli platícího turisty by měla být pro krajany i pro nádhernou přírodu Banátu přínosem.


V rámci projektu rozvoje agroturistiky pro Společnost Člověk v tísni zhotovil Ivo Dokoupil. 

© Společnost Člověk v tísni, 2003