Shared Top Border

Obchodní mise do Rumunska

Tisková zpráva Hospodářské komory Plzeň



Ve dnech 16. – 18. října se uskutečnila podnikatelská mise do Rumunska, župy Caraş-Severin (www.prefcs.ro), jedné z největších žup Rumunska, ve které žije v současnosti asi 360 tisíc obyvatel. Misi organizovala Regionální hospodářská komora Plzeňského kraje s exportní Agenturou Czechtrade ve spolupráci s Krajským úřadem Plzeňského kraje a společností Člověk v tísni. Záštitu nad misí převzalo Velvyslanectví České republiky v Rumunsku, jeho excelence Petr Dokládal a obchodní rada Martin Líčeník, s účastí ředitele zahraniční kanceláře CzechTrade Michalem Holubem. Hlavním cílem celé akce bylo zejména podpořit a iniciovat hlubší spolupráci v oblasti obchodu, investic, českých podnikatelských aktivit mezi oběma zeměmi a to zejména mezi Českou republikou potažmo Plzeňským krajem a župou Caraş-Severin a zároveň se informovat o daném podnikatelském prostředí, o možnostech ať už obchodu či jiné spolupráce, jež se právě v tomto regionu nabízí.

V pátek 17. října 2008 probíhala ve městě Reşiţa (www.primaria-resita.ro) předem plánovaná bilaterální jednání na dvojí rovině a to jak obchodní, tak politické, kdy v zastupitelském sále župní rady Caraş-Severin vystupovali čelní přestavitelé župy, Hospodářské komory Caraş-Severin, velvyslanec ČR v Rumunsku Petr Dokládal. Zastoupena byla také politická reprezentace Plzeňského kraje účastí náměstkyně hejtmana Plzeňského kraje paní Olgy Kalčíkové, dále člena představenstva Regionální hospodářské komory Plzeňského kraje pana Marka Holého a byli přítomni také podnikatelé nejen z Plzeňského kraje, ale také z kraje Libereckého a z Vysočiny. Z podnikatelského prostředí byly zastoupeny obory: dřevozpracovatelství, dřevostroje firmami jako Böhm spol. s r.o., Dřevostroj Čkyně a.s.; výroba dřevěného nábytku Josef Matějka Vůně dřeva; dřevovýroba a kovovýroba Toner RL spol s.r.o.; z oblasti životního prostředí v otázce odpadového hospodářství průmyslových podniků Gesta a.s. Rynoltice; čištění odpadních vod, energetika, projektová činnost TI Centrum a.s.; katalogové prezentace se zúčastnily GHE Happich CZ s.r.o. se zaměřením na vybavení autobusů a dalších dopravních prostředků, AD Armaturka s.r.o., kovovýroba, komínové vložky a kanalizační vložky, Kuwag CR spol. s r.o., výroba izolátorů a A.E.J. Medical Care s.r.o. zabývající se prodejem zdravotnických pomůcek jako EKG elektrody, aj.

Ve stejný den následovala další jednání jak během slavnostního obědu či večeře za stálé účasti Velvyslanectví ČR v Rumunsku tak během přesunu mise z hlavního župního města do prostředí českých vesnic. Účastníci mise cestou k Dunaji navštívili staré termální římské a císařské lázně Băile Herculane (www.baile-herculane.ro) kde by rumunská strana chtěla přilákat zahraniční investory pro renovaci a obnovu proslulých lázní. Jeho excelence pan velvyslanec Petr Dokládal jednal ve měste Oršova s představiteli sousední župy Mehedinţ o možnostech podnikání v této župe, kde se nachází hornická česká vesnice Eibentál.

Následující den se celá posádka obchodní mise za stálé účasti jeho excelence Petra Dokládala seznámila s jedinečným českým prostředím v části rumunského Banátu, kam naši krajané odešli před 180 lety a kde nenahraditelným způsobem velmi poutavě celou skupinu prováděl Mgr. Ivo Dokoupil, koordinátor asistenčního projektu pomoci rumunským krajanům společnosti Člověk v tísni (www.banat.cz). V odpoledních hodinách proběhlo ve městě Moldova Nouă (www.moldova-noua.ro) na Městském úřadě (primárii) další obchodní jednání s možností navázat další důležité kontakty. Během bilaterálních rozhovorů se kladl akcent na těžbu dřeva a s ní spojených klíčových technologií a investic, jež jsou nutné do tohoto regionu dodat. Město trpí značnou nezaměstnaností, přestože paradoxně disponuje velkým množstvím kvalifikovaných pracovních sil. Nutné je zde také zmínit strategickou polohu města coby přístavního města na Dunaji. V okolí města česká delegace navštívila krajanskou vesnici Svatá Helena, kde si prohlédla stolárnu pana Josefa Peka a turistický rodinný penzión pana Václava Mocka. Poté se přesunula do druhé krajanské vesnice Gerník, kde navštívila cívkárnu firmy Winding srl.

Rumunská strana během jednání na Župní radě hovořila o investicích, které přicházejí z různých zemí Evropy včetně České republiky. Angažovanost českých firem byla srdečně uvítána a Rumunsko, respektive župa Caraş-Severin vyjádřila velký zájem pro vzájemný obchod, kdy zdůraznila důležitost vážných investic do dřevařství, kde jsou potřebné investice zejména do infrastruktury, zpřístupnění lesů a zároveň vylepšení technologií, investice do těžby nerostů, přičemž nejzajímavější je například mramor a jeho zpracování. Kromě průmyslu by župní rada chtěla směřovat svou vizi směrem k rozvoji cestovního ruchu v rámci utvoření jakéhosi malého rumunského Švýcarska s hornatým reliéfem, s územím bohatým na přírodní rezervace, jež navíc koloruje jedna z nejdůležitějších evropských řek Dunaj. Zmíněno bylo také hodnocení současného „citlivého“ stavu Rumunska, kdy si rumunská strana uvědomuje, že stojí před velkým úkolem po svém vstupu do integrované Evropy vyhovět předpisům EU tak jak to požadují ostatní členové EU a to do roku 2013. a předpisy EU jim nakazují stát se Rumunsko se do roku 2013 kompatibilní zemí EU.

Všichni čeští účastníci mise se shodli na společném názoru, jež si během mise vytvářeli, a sice že:

  • poznali teritorium, utvořili si obrázek o balkánské zemi a jejích možnostech, k níž stále přetrvávají předsudky a svou návštěvou si sundali z očí černé brýle

  • navázali a vytvořili si dostatečnou síť kontaktů pro budoucí spolupráci obou stran, kterou vnímají jako realizovatelnou, avšak klíčový bude trvající zájem obou stran a vzájemná důvěra

  • odkryli krásu Rumunska a kouzlo existence českých krajanů v Banátu a vytvořili si vztah k dané oblasti

  • do jisté míry také poodkryli nedostatky Rumunska, jež by v rámci společných projektů za pomoci společných evropských peněz mohli být postupně odbourávány,

Závěrem můžeme ještě říci, že čeští podnikatelé cítí zároveň určitý potenciál a potřebu pomoci této velké krásné zemi se postavit na stabilnější nohy.

Lenka Švihlová, Regionální hospodářská komora Plzeňského kraje