PRÁZDNINY U KRAJANŮ

Turistika v českých vesnicích rumunského BANÁTU


 DOMŮ|VESNICE |HISTORIE |TRADICE |FOTOGALERIE |MÍSTOPIS |KNIHY, MAPY|ČLÁNKY|PODNIKÁNÍ|DOPRAVA|PIVO|PENÍZE|POMOC

TURISTIKA |CYKLOTURISTIKA|UBYTOVÁNÍ|STRAVOVÁNÍ|RYBAŘENÍ|ZÁJEZDY|DÁRKY |ZÁSADY CHOVÁNÍ| AMBASÁDY|SLOVNÍČKY


Romantické podnikání

článek pro časopis Euro, 9. 1. 2007, Ivo Dokoupil


Investujte, vydělejte peníze a zachraňte unikátní ostrůvek českého živlu v rumunském Banátu - tak by mohl vypadat inzerát vybízející podnikatele k přesunu výroby do Rumunska. Nízká průměrná mzda, pracovití lidé a české prostředí - to jsou lákadla, která možná rozhodnou o přesunu některých částí výroby z Čech do Rumunska. Navíc nyní, kdy Rumunsko vstupuje do EU, je na to nejlepší čas.

Podnikatelův sen
Už se vám někdy zdál podnikatelský sen o malém ráji ukrytém v horách nad romantickou skalnatou soutěskou? Daně jsou tam laskavé, lidé milí a přátelští a po práci si můžete vyjet na koni po polních cestách nebo zkusit své štěstí s rybářským prutem - řeka je tady hluboká a sumci velcí. Internetové připojení je ucházející, mléko, sýry a klobásy domácí a kolem vaší kanceláře nejezdí auta, ale chodí tudy krávy na pastvu. Po týdnu se vám už po Praze nestýská a po čtrnácti dnech máte pocit, že jste se tady někde narodili a vyrůstali. Nevěříte, že takové místo existuje? Vydejte se do oblasti českých vesnic v rumunském Banátu.

Šátky, koně a počítače
V největší české banátské vesnici Gerník se turistovi nabízí zajímavý obrázek. Zatímco večer je v hospodě na návsi, ve které hraje česká televize, jenom pár chlapů, vedle v zářivkami osvětlené dílně je plno. U navíjecích strojů sedí mladíci s čepicemi a ženské v tradičních gernických šátcích a navíjejí cívky pro místní firmu Bobbintronic. V sále zní plzeňská čeština našich babiček a nic nenasvědčuje tomu, že nejsme v Čechách, ale v tisíc kilometrů vzdáleném Rumunsku - snad jenom koně za oknem ubírající se k napajedlu. Firma je malým banátským zázrakem. "Vznikli jsme v roce 2001 a dnes zaměstnáváme asi 40 zaměstnanců," vypočítává jeden z rumunských majitelů firmy František Bouda. "Z Čech vozíme materiál a tady z něj vyrábíme cívky pro elektroniku. Ty se potom vozí zpátky do Čech do mateřské firmy," říká " patron", jak je zvykem v Rumunsku označovat podnikatele. Speciální cívky se vyrábějí ručně a firma jich vyrobí až 35 tisíc za měsíc. "Zakázek máme dostatek, nyní už nejen z České republiky, ale také od firem z Rumunska a Německa," říká vedoucí výroby Josef Mašek. Češi si ve firmě vydělávají od 80 do 110 eur, což je v této oblasti Rumunska obvyklý plat. "Když k tomu lidé mají ještě hospodářství, k obživě jim to stačí," domnívá se Mašek.

Dřevo, měď a uhel
Na druhé straně hor, ve vesnici Šumice, dva chlapi navalili na kolejničky mohutný kmen buku. "Vyrábíme palety a s odbytem nemáme potíž," vysvětluje Petr Veverka. Společně s českými partnery buduje dole v údolí velkou pilu, která by měla zpracovávat dřevo z okolí. "Když jsem viděl, jak se podniká na českých vesnicích, řekl jsem si, že to také zkusím," vzpomíná Veverka na zážitky z motivační exkurze do Česka, kterou pro místní zorganizovala společnost Člověk v tísni. Další pilu bude stavět společně s českými a německými společníky i Franta Mojžíš z Rovenska. Do rumunských hor se tak poté, co zkrachoval místní průmysl budovaný komunisty, postupně a pomalu vrací podnikatelský duch. 

Šance a nebezpečí
Elektronika a zpracování dřeva - to jsou dvě odvětví, která zřejmě mají v rumunském Banátu budoucnost. Dokážou totiž využít klady a potlačit negativa podnikání v odlehlé části EU (Rumunsko se stalo členem EU 1. ledna 2007). Nízká minimální mzda, kolem jedoho sta eur měsíčně, výhodné daňové zatížení a pracovitost a poctivost krajanů patří určitě k pozitivům, která dokážou motivovat malé firmy uvažující o přesunu části výroby do Rumunska. Od 1. ledna 2005 také platí jednotná daň z příjmu fyzických i právnických osob ve výši 16 procent, zaměstnavatel platí odvody 33 procent a zaměstnanec 17 procent. Kromě zmíněných odvětví by zřejmě mělo šanci i šití oděvů nebo zpracování mléka, kterého je přímo ve vesnicích dostatek. Rukodělná výroba, již by bylo možné z Česka přenést, by mohla využívat vysoký podíl ruční práce, relativně nízké náklady na pořízení technologií a strojů a také nízkou hmotnost výsledných výrobků. Mezi negativa patří velká vzdálenost od Prahy (kolem jednoho tisíce kilometrů) a velké zatížení nesmyslnou rumunskou byrokracií. Zatímco vzdálenost zmenšit nelze, po vstupu Rumunska do EU se dá očekávat, že jeho úřednický šiml bude hýkat stále méně.


Česko- rumunské firmy podnikající v oblasti krajanských vesnic v Rumunsku

ARANTRONIC - montáž síťových kabelů, vesnice Svatá Helena
BOBBINTRONIC - montáž cívek, vesnice Gerník
VALACH DREVO - zpracování a export dřeva, vesnice Rovensko
VÝKUP MLÉKA - ve Svaté Heleně a v Gerníku se denně vykupuje mléko pro rumunskou mlékárnu ve městě Oraviţa, celkem kolem 500 litrů denně
TOROIDE HIM - ruční montáž miniaturních cívek ve vesnici Eibentál

 

 

Během svého pobytu u krajanů se chovejte jako pozorní, uctiví a nenápadní hosté, abyste příliš nenarušili unikátní atmosféru českých vesnic. Vaše návštěva v roli platícího turisty by měla být pro krajany i pro nádhernou přírodu Banátu přínosem.


V rámci projektu rozvoje agroturistiky pro Společnost Člověk v tísni zhotovil Ivo Dokoupil. 

© Společnost Člověk v tísni, 2006