Romantické
podnikání
článek
pro časopis Euro, 9. 1. 2007, Ivo Dokoupil
|
Investujte, vydělejte peníze a zachraňte
unikátní ostrůvek českého živlu v rumunském Banátu - tak by mohl
vypadat inzerát vybízející podnikatele k přesunu výroby do
Rumunska. Nízká průměrná mzda, pracovití lidé a české prostředí
- to jsou lákadla, která možná rozhodnou o přesunu některých částí
výroby z Čech do Rumunska. Navíc nyní, kdy Rumunsko vstupuje do EU,
je na to nejlepší čas.
Podnikatelův sen
Už se vám někdy zdál podnikatelský sen o malém ráji ukrytém v
horách nad romantickou skalnatou soutěskou? Daně jsou tam laskavé,
lidé milí a přátelští a po práci si můžete vyjet na koni po
polních cestách nebo zkusit své štěstí s rybářským prutem - řeka
je tady hluboká a sumci velcí. Internetové připojení je ucházející,
mléko, sýry a klobásy domácí a kolem vaší kanceláře nejezdí
auta, ale chodí tudy krávy na pastvu. Po týdnu se vám už po Praze
nestýská a po čtrnácti dnech máte pocit, že jste se tady někde
narodili a vyrůstali. Nevěříte, že takové místo existuje? Vydejte
se do oblasti českých vesnic v rumunském Banátu.
Šátky, koně a počítače
V největší české banátské vesnici Gerník se turistovi nabízí
zajímavý obrázek. Zatímco večer je v hospodě na návsi, ve které
hraje česká televize, jenom pár chlapů, vedle v zářivkami osvětlené
dílně je plno. U navíjecích strojů sedí mladíci s čepicemi a ženské
v tradičních gernických šátcích a navíjejí cívky pro místní
firmu Bobbintronic. V sále zní plzeňská čeština našich babiček a
nic nenasvědčuje tomu, že nejsme v Čechách, ale v tisíc kilometrů
vzdáleném Rumunsku - snad jenom koně za oknem ubírající se k
napajedlu. Firma je malým banátským zázrakem. "Vznikli jsme v
roce 2001 a dnes zaměstnáváme asi 40 zaměstnanců," vypočítává
jeden z rumunských majitelů firmy František Bouda. "Z Čech vozíme
materiál a tady z něj vyrábíme cívky pro elektroniku. Ty se potom
vozí zpátky do Čech do mateřské firmy," říká "
patron", jak je zvykem v Rumunsku označovat podnikatele. Speciální
cívky se vyrábějí ručně a firma jich vyrobí až 35 tisíc za měsíc.
"Zakázek máme dostatek, nyní už nejen z České republiky, ale
také od firem z Rumunska a Německa," říká vedoucí výroby
Josef Mašek. Češi si ve firmě vydělávají od 80 do 110 eur, což
je v této oblasti Rumunska obvyklý plat. "Když k tomu lidé mají
ještě hospodářství, k obživě jim to stačí," domnívá se
Mašek.
Dřevo, měď a uhel
Na druhé straně hor, ve vesnici Šumice, dva chlapi navalili na
kolejničky mohutný kmen buku. "Vyrábíme palety a s odbytem nemáme
potíž," vysvětluje Petr Veverka. Společně s českými partnery
buduje dole v údolí velkou pilu, která by měla zpracovávat dřevo z
okolí. "Když jsem viděl, jak se podniká na českých vesnicích,
řekl jsem si, že to také zkusím," vzpomíná Veverka na zážitky
z motivační exkurze do Česka, kterou pro místní zorganizovala společnost
Člověk v tísni. Další pilu bude stavět společně s českými a německými
společníky i Franta Mojžíš z Rovenska. Do rumunských hor se tak
poté, co zkrachoval místní průmysl budovaný komunisty, postupně a
pomalu vrací podnikatelský duch.
Šance a nebezpečí
Elektronika a zpracování dřeva - to jsou dvě odvětví, která zřejmě
mají v rumunském Banátu budoucnost. Dokážou totiž využít klady a
potlačit negativa podnikání v odlehlé části EU (Rumunsko se stalo
členem EU 1. ledna 2007). Nízká minimální mzda, kolem jedoho sta
eur měsíčně, výhodné daňové zatížení a pracovitost a
poctivost krajanů patří určitě k pozitivům, která dokážou
motivovat malé firmy uvažující o přesunu části výroby do
Rumunska. Od 1. ledna 2005 také platí jednotná daň z příjmu fyzických
i právnických osob ve výši 16 procent, zaměstnavatel platí odvody
33 procent a zaměstnanec 17 procent. Kromě zmíněných odvětví by zřejmě
mělo šanci i šití oděvů nebo zpracování mléka, kterého je přímo
ve vesnicích dostatek. Rukodělná výroba, již by bylo možné z Česka
přenést, by mohla využívat vysoký podíl ruční práce, relativně
nízké náklady na pořízení technologií a strojů a také nízkou
hmotnost výsledných výrobků. Mezi negativa patří velká vzdálenost
od Prahy (kolem jednoho tisíce kilometrů) a velké zatížení
nesmyslnou rumunskou byrokracií. Zatímco vzdálenost zmenšit nelze,
po vstupu Rumunska do EU se dá očekávat, že jeho úřednický šiml
bude hýkat stále méně.
Česko- rumunské firmy
podnikající v oblasti krajanských vesnic v Rumunsku
ARANTRONIC - montáž síťových kabelů, vesnice Svatá Helena
BOBBINTRONIC - montáž cívek, vesnice Gerník
VALACH
DREVO - zpracování a export dřeva, vesnice Rovensko
VÝKUP MLÉKA - ve Svaté Heleně a v Gerníku se denně vykupuje
mléko pro rumunskou mlékárnu ve městě Oraviţa, celkem kolem 500
litrů denně
TOROIDE HIM - ruční montáž miniaturních cívek ve vesnici
Eibentál
|