PRÁZDNINY U KRAJANŮ

Turistika v českých vesnicích rumunského BANÁTU


 DOMŮ|VESNICE |HISTORIE |TRADICE |FOTOGALERIE |MÍSTOPIS |KNIHY, MAPY|ČLÁNKY|PODNIKÁNÍ|DOPRAVA|PIVO|PENÍZE|POMOC

TURISTIKA |CYKLOTURISTIKA|UBYTOVÁNÍ|STRAVOVÁNÍ|RYBAŘENÍ|ZÁJEZDY|DÁRKY |ZÁSADY CHOVÁNÍ| AMBASÁDY|SLOVNÍČKY


Banát

Mgr. Věra Tomaierová, listopad 2007


Banát Po sérii obrazových výstav o životě našich krajanů v rumunském Banátu, které jsme mohli shlédnout jak v Klatovech, tak ve Švihově, či Běšinech, se do tohoto zapadlého koutu Evropy vypravila skupina představitelů obcí a dalších institucí na týdenní exkurzi. Návštěva českých vesnic Svaté Heleny, Gerniku a Rovenska, stejně jako termálních lázní Baile Herculane nebo rumunských městeček Moldova Nova, Orsava a dalších zanechala v účastnících různě hluboké zážitky.

Rozdíl v životním stylu na venkově mezi naším regionem a Banátem nás nutně vede k zamyšlení jiného druhu. Nedostatek finančních prostředků na modernizaci bydlení, koupelny s teplou a studenou vodou, splachovacími záchody, plynovými a elektrickými sporáky, nové kuchyňské spotřebiče, vybavení domácích dílen, stejně jako moderní auta a motocykly, vede k vylidňování českých vesnic v Rumunsku a téměř hromadnému stěhování, především mladších obyvatel do České republiky. Ani dobrá znalost češtiny jim neumožňuje získat odpovídající zaměstnání a pracují u nás většinou jako nekvalifikovaní dělníci.

My, kdo jsem do Banátu přijeli z naší, jak hrdě říkáme, o 50 let rozvinutější civilizace, jsme při návratu domů zjistili, že většina z nás se bez problémů s tamním životním stylem vyrovnala podle zásady, "co nemám, to nepotřebuji". Většina z nás neztratila dobrou náladu, ani za vytrvalého deště, který dokonale rozblátil většinu přístupových komunikací. Program, který byl zaměřen na oficiální i neoficiální besedy a setkávání s krajany, na poznávání jejich života, na objevování zajímavostí Banátu byl naplněn a my jsme nepociťovali únavu, ale naopak, cítili jsme se svěží a odpočatí.

Dnes, více než měsíc po návratu, se stále naléhavěji vnucují otázky, proč považujeme naši materiálně vyspělou civilizaci za lepší, když jsme neustále stresováni, trpíme nedostatkem spánku, jsme v časovém skluzu a na celou řadu v minulosti logicky fungujících mezilidských vztahů vymýšlíme byrokratická a legislativní opatření a kontroly. Proč stále více občanů České republiky jezdí do Banátu nikoliv za klidem, vlídnou atmosférou a krásnou přírodou, švestkami, ale pouze se opít levnou slivovicí? Asi jsme se opravdu dostali za hranici, kdy přestáváme vnímat, že jsme biologickou součástí přírody, a hromaděním materiálních požitků, které k plnohodnotnému životu nepotřebujeme, lákáme jako pověstné Sirény naše krajany z Banátu na druhou stranu hodnotového žebříčku. Asi málokdo z nás by měl tu odvahu odejít dnes žít do českých vesnic v Banátu. Naše pohodlnost je již příliš velká. To, že si alespoň klademe tyto a další podobné otázky, je pro nás možná určitou vnitřní brzdou v současné hektické době. Jak se s tím vyrovnáme, záleží pouze na každém z nás.

Autorka je místostarostkou města Klatovy.


 

Během svého pobytu u krajanů se chovejte jako pozorní, uctiví a nenápadní hosté, abyste příliš nenarušili unikátní atmosféru českých vesnic. Vaše návštěva v roli platícího turisty by měla být pro krajany i pro nádhernou přírodu Banátu přínosem.


V rámci projektu rozvoje agroturistiky pro Společnost Člověk v tísni zhotovil Ivo Dokoupil. 

© Společnost Člověk v tísni, 2006