Turecká díra (Gaura Turcească)

- krasová jeskyně s rozlehlým dómem, skrz níž protéká potok. Je opředená mnoha legendami, v jeskyni je možné vidět kolonii netopýrů.

U Petra

- soustava pěti vodenic - dřevěných vodních mlýnků, v současnosti stále udržovaných a používaných na mletí mouky. Mlýnky leží na čistém, ledově studeném potoce. Využívání a údržba vodenic jsou možné díky důmyslnému systému střídání, na kterém se dohodli obyvatelé Gerniku.

Sicheviţa

- rumunská vesnice, v níž se pravidelně každých 14 dní koná dobytčí trh.

Římské osídlení - pozůstatky

- malé archeologické naleziště s pozůstatky římského osídlení (základy domu). Místo bohužel není moc výrazně označené.

Vodopády "Cascasele Beuşniţei"

- přírodní rezervace s dvěma krasovými vodopády na potoce Beu (pârâul Beu) a krasovým jezírkem Ochiul Beului. Tato rezervace je součástí národního parku "Cheile Nerei-Beusniţa". Vodopády jsou dosažitelné po rumunské turistické značce (modrý pás) vedoucí z vesnice Sasca Montană do Aniny. Cesta vede kolem zříceniny bývalé vojenské pevnosti Terezia. Celá oblast je porostlá krasovou vegetací.

Soutěska řeky Nery - "Cheile Nerei"

- leží v národním parku "Cheile Nerei-Beuşniţa". Divoké skalnaté údolí má většinou charakter kaňonu, jehož stěny jsou místy vysoké 600 m. Údolí je protkané mnoha jeskyněmi. Vede zde turistická stezka (značená červeným pásem), dlouhá přibližně 25 km, místy vytesaná ve skále (terasy a tunely).

Cestou je možné odbočit k jezírku Lacul Dracului nebo k propasti Avenul Cutezătorilor (odbočka značena červeným křížem). Celý kaňon je sjízdný i po vodě.

Soutěska "Cheile Rudăria"

- ve střední části povodí potoka Rudăria se nachází rezervace o rozloze 250 ha,. Hlavní částí rezervace je soutěska tvořená metamorfovanými horninami porostlými teplomilnými rostlinami. Údolím vede cesta na nejvyšší vrchol celé oblasti - Svinecea Mare (1224 m). Na počátku údolí stojí soustava několika dřevěných vodenic (vodních mlýnků), které byly 17.2. 2000 prohlášeny za historickou rezervaci. V rámci programu, financovaného EU a Britskou radou, bylo 22 mlýnů, z původních 40, restaurováno specialisty z muzea Astra Sibiu

Lacul Dracului (Čertovo jezírko)

- malé krasové jezírko (široké 20 m, hluboké necelých 10 m), přístupné pouze pěšky z kaňonu řeky Nery. Jezírko leží stranou od hlavní stezky vedoucí soutěskou a odbočka je značena modrým křížem.

Sfănta Helena (Svatá Helena)

- jedná se o nejstarší dochovanou českou obec v oblasti, byla založena v letech 1824 -1825. V okolí vesnice je mnoho jeskyní, závrtů a propastí, typických pro krasové oblasti. Převládá zde vápenec. V roce 1991 zde žilo 800 obyvatel, v roce 2000 již jen 540 obyvatel.

Coronini

- v letech 1994 - 1996, v době ekonomického embarga proti Jugoslávii, se údolí Dunaje stalo dějištěm masivního pašování pohonných hmot. Mnoho obyvatel rybářských vesnic na břehu Dunaje tak získalo astronomické sumy. Dobu tehdejší zlaté horečky připomínají luxusní vily v této oblasti, zejména pak v obci Coronini. Obec leží v místě, kde Dunaj vstupuje do jižních Karpat, zužuje se na 140 m a dosahuje hloubky až 70 m

Kulhavá skála

- skála zvedající se nad potokem Ali Beg, u její paty leží rozlehlá jeskyně Vranovec. Podle místních lidí je zde klima velmi vhodné pro astmatiky.

Sv. Ladislav

- zřícenina hradu Sv. Ladislav pocházející z 15. století stojící na vrchu Cule

Bigăr (Bígr, Schnellersruhe)

- obec založená v roce 1827. Německá varianta názvu obce údajně připomíná generála jménem Andreas Schneller, který snad zde jednu noc právě v té době přenocoval. Celá vesnice je vystavěná ve tvaru kříže. V centru stojí římskokatolický kostel, vybudovaný v roce 1876 k poctě Svaté Trojici, posvěcen na svátek sv. Havla. Tato vesnice dříve spadala pod vojenskou posádku v Berzasce. Bígr leží ve výšce 550 m.n.m. V roce 1830 zde žilo 266 obyvatel, podle údajů z roku 1991 zde žilo 360 obyvatel, z toho 350 Čechů, a v roce 2000 Čechů 269.

Vodopády "Cascade Piatorii"

- malé vodopády viditelné z cesty (na 9 km). Za zmínku stojí i o něco níže položená soutěska na Sirině, tzv. zavřená Sirina

Jezírka na potoce Ilova

- dvě jezírka s malými vodopády, ležící na konci bývalé železniční tratě, kterou se dříve sváželo z lesů dříví

Kopřiva

- nejvyšší kopec v okolí s vyhlídkou na Bígr, vede přes něj kratší cesta na Eibenthal.

Liubcova

- rybářská vesnice rozkládající se na břehu Dunaje, kde také žije celkem početná česká komunita

Eibenthal

- založen v roce 1827. Obec leží ve výšce 600 m n. m. V roce 1912 zde byl vystavěn římskokatolický kostel, který je zasvěcen Sv. Janu Nepomuckému a vysvěcen byl na Sv. Havla. V roce 1991 zde žilo okolo 400 obyvatel českého původu, v roce 2000 již jen 302

Cazanele Mari ("Velké kotle")

- druhá část soutěsky, dlouhá 3.8 km, sevřená mezi horami Ciucaru Mare Veliki Štrbac (768 m). V nejužším místě je šířka vodní hladiny jen 170 m, zatímco před vjezdem do soutěsky se poblíž obce Sviniţa vodní hladina rozšíří téměř na 2 km

Cazanele Mici ("Malé kotle")

- první část soutěsky sevřená vápencovými horami Ciucaru Mic na rumunské a Mali Štrbac (626 m) na srbské straně, dlouhá 3,6 km. Při výjezdu ze soutěsky je na pravé, srbské straně nad vodní hladinou umístěna "Tabula Traiana", nápis zaznamenávající údaje o stavbě římské silnice do Dácie v rozmezí let 33 př.n.l. a 106 n.l.. Na protější, rumunské straně u ústí potoka Mraconia vytesávají horolezci do strmé, 110 m vysoké skály obří reliéf tváře dáckého krále a vojevůdce Decebala. Reliéf vysoký 40 a široký 20 m navrhl mladý rumunský sochař Condarcea, žijící v Itálii

Důl v Baia Nouă

- antracitový důl, v němž pracuje většina mužů z Eibenthalu a přilehlé dělnické kolonie Baia Nouă ("Ujbánie"). Některé části technického vybavení dolu pocházejí z předválečného Československa. Vytěžený antracit se dříve dopravoval z dolu k Dunaji úzkorozchodnou železničkou. Ta byla koncem 60. let zrušena a dnes v její v původní trase vede nově opravená přístupová cesta do obce. V okolí dolu lze však ještě zbytky vybavení železnice shlédnout

Pestera Liliecilor - Ponicava

- skoro 200 m dlouhá jeskyně poblíž střediskové obce Dubova, s vyústěním přímo do Dunaje, leží přímo na potoce Ponicava. Jeskyni vévodí rozlehlý dóm o výšce okolo 20 m. Posledních 30 metrů jeskyně je zatopeno, ale je možné proplavat až do Dunaje. Nedaleko je jeskyně Veterani. Celá oblast je proslavená boji císařského vojska s Turky v 18. století a píše o ní Alois Jirásek ve své povídce "Na krvavém kameni".

Ravna

- ovčí pastviny položené vysoko nad Dunajem s několika salašemi, leží na hřebenové cestě (delší) z Bígru na Eibenthal

Známana

- poslední salaše a políčka patřící k Eibenthalu s nádherným výhledem do tří světových stran, zejména na Dunaj a na "Kazany" (dunajské soutěsky). Leží o 200 metrů výše než Eibenthal.

Tri Kule

- vodami Dunaje částečně zatopená hradní zřícenina pocházející z roku 1439

Şumiţa (Šumice)

- vesnice osídlena roku 1828 a v té době spadala pod vojenskou posádku v Petnicu. V roce 1830 měla osada 123 obyvatel, v roce 1991 zde žilo 210 lidí a v roce 2000 74 obyvatel. Římskokatolický kostel postaven roku 1888 zasvěcen Sv. Jáchymu a Anně byl posvěcen na Sv. Havla

Český mlýn

- stále pracující starý vodní mlýn, ležící na potoce Prigor na okraji vesnice Putna (asi 4 km od Šumice). Mlýn vlastní a pracuje v něm česká rodina Kalinů.