V roce 1904 vznikl ve Svaté Heleně Sbor Svobodné reformované církve s vlastním duchovním, do něhož vstoupila část místních evangelíků. Negativní postoj rumunského státu k této církvi způsobil po první světové válce příklon části věřících k baptistům, s nimiž během 20. let 20. století větší část příslušníků Svobodné reformované církve splynula. K baptistům se do roku 1979 postupně přihlásili i zbývající svatohelenští evangelíci.
V roce 1913 si svobodní reformovaní ve vesnici zřídili modlitebnu, která byla od roku 1923 využívána i baptisty při společných bohoslužbách. V roce 1937 byla na jejím místě postavena nová baptistická modlitebna, z větší části financovaná dobrovolnými dary členů sboru. Rozrůstajícímu se sboru však postupně přestávala kapacitně vyhovovat. V roce 1979 svatohelenští baptisté získali místní evangelický kostel a původní modlitebna byla uzavřena.
Pohled na modlitebnu se členy sboru v 50. letech 20. století. (Rodinný archiv Václava Peka.)
Modlitebna představuje hranolovitě skromnou, přesto velmi působivou sakrální architekturu. Hlavní dojem vytváří výrazné uliční průčelí, které je zdobeno několika vodorovnými římsami a dvojicí mělkých výklenků po stranách hlavních vstupních dveří. Výklenky jsou seshora zdůrazněny půlkruhově vzdutou římsou.
💭 pro více podrobností klikněte na obrázek
Projekt byl podpořen z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci projektů veřejné diplomacie.
